Konečně druhák

7. května 2017 v 11:50 | Cassia |  Cassiy třídy
Historicko-literární studia se ukázala jako ten správný obor pro Cassiu, takže po úspěšně zakončeném prvním ročníku (nejhorší známka byla 1-) nastoupila do ročníku druhého.
Stále bydlí na bytě, zajelo se mnoho rituálů a celkově to funguje ke spokojenosti všech. Nicméně čím dál reálnější je fakt, že jedna spolubydlící bude odjíždět na Erasmus na Baleáry, takže přibude nový člen domácnosti. Cassiu to trochu... zneklidňuje, rozhodně to bude velká změna, ačkoli si s budoucí spolubydlící rozumí velmi dobře.
Skupina, se kterou se Cassia baví se rozšířila ještě o Lenku, i když s tou jde spíš o ty zdvořilostní řeči, protože Leni není nijak zvlášť výřečná. S B-Č a M se Cassia už tolik nevídá. A vlastně ani s A tolik ne. Naopak I často chodí na návštěvu ke Cassie na byt, koukají spolu na filmy a plánují vraždy postav ve své společné detektivní povídce.
Starost o domácnost je stále stejná, nicméně Cassia začala občas využívat k nakupování Globus a každý čtvrtek si dopřává pizzu.
Ve škole se zdá všechno v pořádku, nyní však Cassia na stoupila na praxi, která se zdá poněkud záludnější, než by Cassia čekala. Tak na ni myslete, ať všechno zvládne.
Prostředí na tomto oboru je stále stejně příjemné, nyní přibyl nový vyučující - ten samý, u kterého bude Cassia psát bakalářskou práci.
V menze je jídlo stále nic moc, ale především proto, že se tam Cassia dostává až kolem 13. hodiny, a to už je téměř vše vybráno.
Naposledy Cassia dočetla knížku Pride and Prejudice a momentálně se baví u Zaklínačky Loty.
 

Ivča

8. září 2016 v 11:13 | Cassia |  Cassiy přátelé
Ivča je Cassiinou kamarádkou nejdéle. Potkaly se už v první třídě a od té doby se spolu baví. Nikdy to nebyly takové BFF, aby spolu podnikaly hromadu věcí, ale ve škole se bavily, na výletě byly spolu v jedné chatce atd. Prostě kamarádky. Zvláštností, která je pojí, je datum narození. Narodily se ve stejný den, ve stejné porodnici, jen 15 minut po sobě. Cassia je mladší.
Zároveň je Ivet jedinou osobou ze základní školy, s kterou se Cassia baví a občas se potkávají. Tím, že už spolu nejsou ve škole, odpadlo spoustu témat k rozhovoru, a protože si jinak povahově tolik blízké nejsou, stačí Cassie a Ivet, aby se setkávaly tak jednou ročně. Mají si poté alespoň co povídat. Jo a Cassia samozřejmě využívá toho, že je Ivet PC expert a občas si ji zve na vyčištění počítače. Případně jí píše ve chvílích PC nouze. Jsou to prostě kamarádky. Jo, jednu věc ještě mají společnou - baví je skládat puzzle.

Prvák znova!

27. března 2016 v 10:37 | Cassia |  Cassiy třídy
Cassia sice už jednou VŠ studovat začala, ale vzhledem k tomu, že neudělala hlavní zkoušku, protože mluvení před lidmi (a ještě k tomu v angličtině) jí nedělá dobře, a taky proto, že ji ta angličtina nebavila tak moc, jak si myslela (alespoň její studium), tak obor angličtiny pro odbornou praxi ukončila. Místo toho nastoupila na obor historicko-literární studia.

Pardubice zůstaly. Kolej se však vyměnila za byt, kde s Cassiou bydlí jedna kamarádka z předchozího oboru a dva spolužáci ze střední. Zatím dobrý. Vlakem už jezdí bez problémů, nezáleží zda je to osobák, rychlík (ten teda stále ještě neumí otvírat) či EC.

Na obor nastupovala s Bárou-Čokoládou (potkaly se až na přijímačkách) a byl to tedy mnohem příjemnější začátek. Postupně se její skupina lidí, s nimiž se baví, rozšířila ještě o Anet, Ingrid a Michala. Dali by se jmenovat i další, ale s nimi nepřichází do styku tak často. Nicméně je jí tam zatím takhle dobře. Dokonce tahle pětice (A, B-Č, M, I a C) vyráží do divadla, ale o tom až příště. :)

Bydlení na bytě ještě prohloubilo Cassiinu samostatnost. Už nemusí plánovat jen nákup potravin, ale i čisticích prostředků a dalších nezbytností pro chod domácnosti. A musí uklízet. Zatímco doma všechno zvládá mamka, na bytě jednou měsíčně spadá celý úklid pouze na ni.

Cassia momentálně nejvíce bojuje s předmětem PR - vztahy s veřejností. Tahle kreativita na povel jí prostě není blízká. A navíc to vyžaduje mluvit před lidmi. A hodně. Tak držte palce, ať se to zvládne. Jinak ji však předměty baví. Mnohem víc než angličtina.

Celý tento obor je mnohem komornější (a ne, počet studentů angličtiny byl jen o 5 lidí vyšší). Profesoři mají osobitější přístup, více se tam ctí duch katedry. Opravdu příjemné prostředí.

Menza se poněkud zhoršila, nebo si neumí Cassia vybrat jídlo. Od začátku akademického roku si však neřekla o žádném jídle: "Ty brďo, to bylo fakt dobrý!" Ale příliš to nevadí, na oběd se dostane tak jednou týdně, jinak žije především na bagetách, protože přes poledne má zásadně nejvíce hodin.

Cassia taky navštěvuje studentská čtení, která ji baví. A čtení má celkově ve svém životě o hodně víc. Ale baví jí to.
 


Opět prvák!

30. května 2015 v 10:51 | Cassia |  Cassiy třídy
Po čtyřech měsících volna, které však neskutečně rychle utekly a při nichž Cassia nestihla ani půlku toho, co si plánovala, se opět vydala Cassia do školy. Tentokrát o 60 kilometrů dále do univerzitního města Pardubice. Trasu nejprve natrénovala s tátou, když se jela ubytovat na kolej, posléze začala vlakem jezdit sama, což bylo pro ni zpočátku vážně stresující.

Hned během prvního týdnu se viděla s Věrou, potkala i všechny ostatní lidi ze střední. (Zvláštní je, že v pozdějších týdnech už se takhle nepotkali.) Seznámila se i s novými lidmi, především Dai a Barb, za které je vážně moc vděčná.

Šla si poprvé sednout do hospody, naučila se žít od rodičů na koleji, osamostatnila se. Už to není mamka, kdo plánuje nákupy, už musí sama. Rozhodně jí to prospělo.

Ve škole samotné to už ovšem bylo horší. Předmět jazyková cvičení je mor, protože Cassia je obzvláště stydlivá a plachá, proto je pro ni mluvení (a navíc v cizím jazyku) opravdu náročné na psychiku. Prala se s tímto předmětem jak mohla, bitvu však nevyhrála. Čeká ji tedy v příštím roce znovu.

Jinak ji předměty baví, především literatura, protože profesor, který ji učí, je vážně úžasný. A navíc jako jediný má alespoň snahu poznat lidi ve třídě, má osobitější přístup, vtipkuje, pamatuje si toho hodně o lidech a tak.

Pochválit Cassia musí i menzu, které se zpočátku bála, avšak naprosto zbytečně. Oproti střední vaří tedy mnohem lépe, i když nutno podotknout, že v tom hraje asi velkou roli i cena (na SŠ za oběd sestávající z polévky, druhého jídla, pití a zákusku/kompotu platila 26 Kč; tady za druhé jídlo platí 35-45 Kč, za minutky 55 Kč).

Zkrátka a dobře - Cassie se na univerzitě moc líbí!

4. ročník

25. ledna 2015 v 12:27 | Cassia |  Cassiy třídy
V tomto ročníku byla hlavním tématem maturita. Už na prvních hodinách všech předmětů jsme o ní slyšeli, stala se tématem přestávek i hovorů doma. Už v září si někteří kupovali otázky od bývalých studentů, ale jinak byl klid. Celý ten první půl rok utekl hrozně rychle. Až v tom druhém začalo jít do tuhého. Chtěli po nás znalost maturitních otázek a k tomu si profesoři usmysleli, že s námi musí stihnout to, na co za předchozí čtyři roky nebyl čas. Nastal shon a zmatek. Maturita se blížila stále více až nakonec byla tu.
Nejprve přišla na řadu praktická zkouška. Nechtěla jsem daně, za nic na světě. Věra by je měla ráda. Samozřejmě jsem si je vytáhla a Věra ne. Profesoři byli milí, se vším rádi poradili (samozřejmě v rámci možností), a tak nebylo divu, že jsme to všichni zvládli.
Jako další tu náhle byly písemné zkoušky, jen týden po praktické. Začínali jsme angličtinou, písemnou prací. Té jsem se bála a nebylo divu - dopisovala jsem v posledních vteřinách časového limitu. Přesto jsem dosáhla solidního výsledku, kratší práce byla ohodnocena plným počtem bodů. Další byl didaktický test z aj, zde jsem měla obavy z poslechu, ale nakonec to bylo bez problémů. Český jazyk - didaktický test - byl vážně lehký. Měla jsem ho úplně bez chyby a to jsem netipovala, prostě jsem to věděla. No, slohovka byla horší, minimum bylo mám dojem 300 slov a já jsem měla skoro 600, skončilo to tím, že jsem část přeškrtala, což vyústilo v strhnutí několika bodů za koherenci (soudržnost) textu. Nicméně jsem to dala.
A pak, kde se vzala tu se vzala, ústní zkouška byla tu. Každou otázku jsem si stihla přečíst jednou, ale měla jsem maximální štěstí při tahání (i když se to zpočátku nezdálo).
Sumasumárum - odmaturovala jsem se samýma jedničkama a jelo se dál. Maturitu (všechny části) jsme zvládli všichni. Kromě Terky, která se kvůli matice nedostala k řádnému termínu, ale v září vše taky zvládla.

Dalším tématam, které probíhalo celým maturitním ročníkem, byla vysoká škola. Jezdili jsme po dnech otevřených dveří, diskutovali jsme mezi sebou a nakonec jsme se všichni někam vydali. Tak snad to bude šťastná destinace!

No a nesmím zapomenou ani na zábavu.
První byl stužkovací večírek, který proběhl ještě v září, vzhledem k tomu, že náš spolužák měl naplánovanou operaci. Pronajali jsme si na celý víkend vilu a bylo to skvělý. Neskutečná atmosféra, pohoda, zábava. Grilovalo se, tančilo se, blblo se.
Maturitní ples, nácvik nástupu a další kraviny se řešil dlouho. Byla kolem toho spousta hádek, nejen mezi námi, ale i mezi profesory a mezi námi a jinou třídou. Mně nakonec vše zkazilo podělané zavazování šatů a prostě jsem si to neužila.
O to víc jsem si ale užila pak ples druhé třídy, kde jsem byla s několika spolužáky.
No a pomaturiťák? První večer tam byl s námi spolážák, co k nám propadl, a jeho kamarádi a nebylo to ono. Přijeli ještě další "vetřelci" a většina jsme z nich byli otrávení. Díky nim jsme vstávali v pět (teda my s Králicí), pak odjeli a bylo to lepší. "Sportovali jsme" a tak. Ale tak dalo se. Akorát mi chyběla Věra.

3. ročník

29. července 2014 v 20:26 | Cassia |  Cassiy třídy
3. ročník
Hned zpočátku školního roku do nás začali učitelé hustit věci k ročníkovým pracím, přičemž v organizaci byl dost zmatek (termíny, kdo to řídí atp.). Nakonec jsme všichni nějaké téma si vybrali a hned bylo o starost míň.
Již někdy v této době začaly problémy s docházkou do školy u jednoho studenta, většinou kvůli "úředním jednáním", případně zdravotním vyšetřením. Tato aféra vyvrcholila absencí celý prosinec, kterou před vánočními prázdninami jeho matka omluvila. Měl nastoupit po novém roce. Nenastoupil. Přestoupil na soukromou střední školu o 70km dál. A i když neměl ukončený třetí ročník (ani pololetí), byl přijat taktéž do třetího ročníku. Peníze zařídí vše...
Celým tímto rokem probíhalo téma autoškoly a slavení osmnáctých narozenin.
Proběhla také změna profesora na zeměpis, s tímto "novým" jsme vyrazili do pražské botanické zahrady. Při této exkurzi jsme mu omylem ujeli. Ale vážně omylem! :D

Dřív, než to kdokoliv z nás čekal, se přiblížily obhajovy ročníkových prací. Byli jsme rozděleni do dvou dnů, navzájem si lidé byli oporou. Společné stresy, společná těšení. Nakonec (přes obrovitá strašení) jsme všichni uspěli za 1, nejhůře za 2. Prostě super třída. :)

Věra

14. prosince 2013 v 21:31 | Cassia |  Cassiy přátelé
Nejvýraznější postavou Cassiy třídy je jednoznačně Věra. Bez ní by to nebylo ono. Všichni učitelé o ní slyší na každé poradě, většina studentů ji zná minimálně dle jména, většina i podle hlasitého projevu. Baví se s každým, neuznává předsudky. Je velkou milovnicí filmů a seriálů, především komedií. Její všeobecný přehled je dechberoucí, a přestože vypadá jako hloupý tvor, je velice chytrá a nadaná, ale líná. Cassia s ní velice ráda diskutuje, baví se o všem možném. Má zajímavé názory. Neohlíží se na názory jiných - nepodřizuje se jim, říká svůj náhled na věc, ale dokáže připustit, že se mýlí. Nečiní jí problém jít proti davu.
Cassia ji oslovuje různě, stejně jako ostatní. Většina učitelů jí říká Věro, někteří Věrko. Od spolužáků má různé přezdívky - Vlasta pasta pívo chlastá (takto se podepsala do pokladnického sešitu), Kyselina (nejnovější - na stužkováku splácala všechno možný), Vědruš/ka (Cassiy výhradní oslovení, jednou se přeřekla a Věře už to zůstalo), Věruška-Beruška (oslovení z hor).
Na světě je stejně jako Lucis o pět měsíců déle než Cassia. Je výraznější samostatnější než Cassia, vlastní celkem 4 bratry. Má opravdu dlouhé vlasy, o které však nijak výrazně nepečuje a nosí je stále stažené v drdol/culíku. Celkově není barbína, make-up jí vážně nic neříká. Oblečení preferuje taktéž klučičí a sportovní. Je velmi aktivní a živá. Taktéž nosí brýle, bez nich je slepá jako krtek (ostatně další přezdívka - Krtka, ale dělá pouze ve čtrvrtek - protože se to rýmuje). Postavou je štíhlá.
Již na adaptačním kurzu si padly do oka (teda Věruš si padla do oka s každým). Celý prvák spolu seděly, poté ale přišla Zdenina a bylo to v čudu.
Jen málokdy se s Cassiou pohádá.

A dneska spolu byly na Hobitovi 2.

Lucis

15. července 2013 v 22:45 | Cassia |  Cassiy přátelé
Asi jedinou pořádnou kamarádkou, kterou získala Cassia na střední škole je Lucis. Oficiálně Lucie, případně Lucka nebo Lucuš. V sestřině podání také Lucina. :D
Na světě je o necelých pět měsíců déle než Cassia, tedy zanedlouho oslaví již devatenácté narozeniny. Má středně dlouhé světle hnědé vlasy, trpí astigmatismem (oční vada). Postava je znatelně štíhlejší než Cassiy.
S blogováním má také své zkušenosti, momentálně ale vlastní (i když se o něj nestará) pouze blog s Cassiou - www.luciska-zdenicka.blog.cz
Miluje malé děti, stejně tak Cassia. Bydlí na sídlišti v Kutné Hoře. Domov obývá s rodiči a s o tři roky mladší sestrou Marťou. Navštěvuje stejnou školu jako Cassia, ovšem jiný obor - ne ekonomické lyceum, ale obchodní akademii.
S Cassiou se seznámily při druhé hodině tělocviku, kterou měly společnou. Nyní obě mají uvolnění. Ve druhém ročníku si místo tělesné výchovy užívaly snídaně v cukrárně. Zatím se nijak vážně nepohádaly, především proto, že Lucis je velmi přizpůsobivá a dokáže se omluvit. (Někdy tím člověka i rozčiluje.) Drobné střety však výjimkou nejsou. Lucis pomalu zapadá do Cassiyiny rodiny, naopak to nefunguje.
Ve škole se denně zdraví, o prázdninách Cassia jezdí do města za Luciskou. Rozhodně se spolu nenudí.

Ilik

3. ledna 2013 v 19:01 | Cassia |  Cassiy přátelé
Kdo je Cassiy nejlepší kamarádkou? Ilik. Oficiálně Ilona, jinak také Ilča, případne Ilonka. V domácím znění Ila.
Na světě je již osmnáct let, přesně o jedenáct měsíců déle než Cassia. Má středně dlouhé blonďaté vlasy, plnoštíhlou postavu a mírnou vadu řeči (smíchanou ještě s moravským nářečím... :D). Vlastní taktéž blog - www.blazinek16.blog.cz. Miluje koně. Bydlí v malé vesničce, dva km od Cassiy. Má o rok staršího bratra a pak dva malé brášky (7 a 5). Taktéž vlastní dva psy - Bena a Šaryka. Momentálně jen brigádničí, je vyučená kuchařka-servírka.
S Cassiou se seznámily na základní škole, konkrétně v 5. a 6. třídě. Od té doby se spolu vydržely i půl roku nebavit. A zažily spolu mnoho dobrodružství. Ilča patří už téměř do rodiny Cassiy. Naopak to bohužel nefunguje. Bohužel.
Vzhledem k tomu, že Cassia chodí do školy, tak je od rána do 16.00 zaneprázdněna, Ilča v 16.30 nastupuje do práce. Každá v jiném městě. Příliš se nevídají. Alespoň si píší. Plánují, že u Cassiy bude Ilonka o pololetních prázdninách spát. Co si přát víc? Snad jen aby se nepohádaly. To umí zkazit náladu opravdu všem.
Pokud chcete vědět více o přátelství těchto dvou "praštěnek" - www.anoli-anedz.blog.cz

2. ročník

1. ledna 2013 v 19:43 | Cassia |  Cassiy třídy
2. ročník. Už jsme ve škole nebyli ti nejmladší, ti na které si každý dovolil. Už ne. Hned první den, však nastal šok. Nebylo nás jen 15, ale najednu se kde se vzala tu se vzala objevila Zdenča. Ptala se kluků sedících v první lavici, jestli jsme EL2 a přitom se málem zabila o práh. Na její tváři se objevila radost, když mě spatřila. Neměla jsem ani čas se jí zeptat, co tu dělá,když vrazila do třídy Raduš a začala hartusit, proč jí sedím na místě. "Protože jsme se tak s Věrou dohodly." Přesunula jsem se ale (jakožto moudřejší :D) zpátky do první lavice u okna. Zdenina si přisedla, přestože jsem jí varovalla, že tam bude sedět Věruše. Ta za chvíli spolu se zbytkem lidstva dorazila. Někdo se objímal, někdo se bavil, já jsem však měla plnou hlavu jen Zdenči a jejího nečekaného příchodu. Věra si samozřejmě stěžovala na místo a přesunula se až do čtvrté lavice za holky. Šla jsem za ní. Nakonec nás stejně třídní přesadil o lavici dopředu,takže nebylo jasné, kam se posadí Míša s Katuš, to se však neřešilo, vždyť přijdou až v pondělí!

Přibylo pár nových předmětů, několik nových profesorů. Přibylo i učení. Přesto to byl senzační rok. (Taky proto, že jedna nejmenovaná osoba si udělala "menší" měsíční výlet).

Nuda

15. července 2012 v 20:55 | Cassia |  Cassiy problémy
Jsou prázdniny a Cassia se nudí. Ráno kolem deváté vstane, umyje se, nají se a přemýšlí, co bude dělat. Napadne ji jen jediné - zapne PC. Za chvilku je oběd, naobědvá se tedy, podívá se do TV programu, zjistí však, že nic nedávají. Jde zpátky k PC. Je večer. Cassia se jde navečeřet, poté jde zpět k PC. Odbije sedmá hodina večerní, Cassia zapíná TV a startuje rotoped. Odbíjí osmá večerní, vrací se k PC. Budík ukazuje jedenáct večer, Cassia jde spát. Co je tohle za život? Mizerný. Ovšem co jiného dělat? Kdo poradí?!

Dobré známky

27. dubna 2012 v 17:28 | Cassia |  Cassiy problémy
Když někam přijdu a řeknu, že mám na vysvědčení téměř samé jedničky a to jsem ve druháku na střední škole, tak většina lidí mě pochválí a někteří rodičům skrytě závidí, protože například jejich dítě už má ve třetí třídě nějakou tu trojku na vysvědčení. Obvykle v tom vidí plus, vždyť co by naši chtěli víc? Jenže ono to tak jednoduché opravdu není. To však už vidí jen málokdo.
Každý můj neúspěch působí radost mým spolužákům. Někteří se radují skrytě, aby mi neublížili, další mě zlehka popíchnou a pak se se mnou zasmějí a ti další mi to bez okolků vmetou do tváře a baví se tím, že je neumím odpálkovat. A těch pár dalších mě radši za zády pořádně vysměje, vždyť mi to přeci patří, nebo ne?
Občas se na své známky zlobím, jsou to ony, kdo působí, že se se mnou lidi ze třídy téměř nebaví. A to se doma neučím! Tak co mám dělat víc? Psát schválně špatné odpovědi, ikdyž je znám perfektně? Mám dělat, že to nevím, přestože toužím po tom, aby se mě na to učitelka zeptala?
Tak co mám dělat?

Rodiče

11. března 2012 v 10:53 | Cassia |  Cassiy lásky
Rodiče. Bez nich si život nedovedu představit. Děsí mě představa, že tady jednou nebudou. Děkuju jim v duchu za tu trpělivost, co se mnou mají, za tu neustálou péči, kterou mi projevují, za lásku, kterou mi dávají. Děkuju jim za to, že vím, že za nimi můžu přijít o půlnoci, vzbudit je a oni se mnou budou mluvit o každé pitomině, která mě trápí. Děkuju jim za to, že jsou ochotní i přes svůj vyšší věk se mnou podnikat celodenní výlety do Prahy, na hrady a zámky... kamkoliv. Děkuju jim za to, že tolerují návštěvy mých kamarádek. Děkuju jim za to, že jsou ♥

Další články